Najnovsie:
→Night Love 1 2←

Fifth Element-First-Second-Third-Fourth-Fifth -Sixth - Seventh-   ◄EXTRA NEW

EXTRA NEW → Lovely Com -1-2-

"Príď ty, prídem aj ja"

Hlasujte o pesnicku :D

smutne:-(

19. února 2008 v 19:34 |  pribehy
Sbohem, Inuyasho
Byla temná noc a Kagome s InuYashou se šli projít do lesa. Místy se hustými korunami stromů prodraly měsíční paprsky a vytvářely tajemnou atmosféru. Kagome se zastavila a začala trhat jedny květiny. "Co to děláš?" nechápavě se na ní podíval Inuyasha. "To jsou zvláštní léčivé bylinky. Nějaké nasbírám a pak tě dojdu. "InuYasha tedy šel napřed. Došel na jakousi minimýtinku uprostřed lesa a co neviděl. U stromu stála Kikyo a měsíční paprsky dopadaly na její smutnou tvář.
,,Kikyo" nevěřil InuYasha svým očím,že tam opravdu stojí. "InuYasho!" Kikyo se na tváři objevil zářivý usměv, kterým InuYashu svázala. Šla pomalu k němu a on k ní. InuYasha chytl Kikyo za ruce a Kikyo ho políbila. Oplatil jí polibek a láskyplně ji objal. Mezitím tam došla Kagome a schovala se za strom.
"Kikyo,miluji tě." řekl InuYasha, čímž Kagome zlomil srdce,vyšla zpoza stromu a upustila byliny, které natrhala. Otočila se a jak šlápla, praskla větev. InuYasha se otočil a všiml si jí.
"Kagome" vyřkl pln nejistoty a Kagome utekla. Kikyo si ho přitáhla a znovu políbila.
Kagome doběhla na kraj lesa a skočila do studny let. Byla ve své době,rozhodnuta se nevrátit. Došla ke stromu, který stál na jejich pozemku. Byl to strom kde byl InuYasha přišpendlený šípem od Kikyo a kde ho poprvé viděla. Slzy jí začaly téct po tváři jako potůčky a vzpomínala na to co s InuYashou a ostatními zažila. Slzy jí tekly čím dál víc. Klekla si a složila tvář do dlaní. Najednou za sebou uslyšela kroky.
Pomalinku se otočila a viděla jen blížící se siluetu. Byla to Kagomina matka. Objala jí a Kagome jí vyprávěla co se stalo. "Kagome, teď si běž lehnout a zítra se s ním běž rozloučit. Tím se ti opravdu uleví." řekla nakonec její matka. Kagome si setřela slzy a šla do svého pokoje. Slzy jí ale tekly dále, nedokázala potlačit své pocity a emoce. Druhý den odpoledne šla ke studni, rozhodnuta se rozloučit. Studna let jí poslala do minulosti. Tam si sedla na kraj studny a po chvíli zaslechla kroky.
" Kagome" řekl nejistě Inuyasha,který stál zhruba 3 metry od Kagome. Kagome k němu otočila tvář. Pokoušela se o falešný úsměv,ale její oči prozrazovali její smutek.
"InuYasho,přišla jsem se rozloučit. Vím,že s Kikyo budeš šťastný a ona nahradí mou pozici hledačky střípků Shikonu. Je také mnohem silnější a nebude překážet jako já. Chtěla bych abys věděl, že jsem byla s vámi ráda a že mě vůbec nemrzí, že jsem se sem dostala. Chtěla bych taky, abys Sango, Shippovi a Mirokovi vyřídil, to co jsem ti teď řekla. "Kagome se odmlčela a Inuyasha jen nehybně stál, nevěříc svým vlastním uším (a to má psí).,,Sbohem,InuYasho." a začaly jí po tváří stékat slzy. Vytáhla střípky Shikonu, hodila je InuYashovi se slovy:,,Aby se ti splnil sen." a spadla do studny let.
InuYasha stál jako opařený a nedokázal si to všechno co viděl a slyšel dát do souvislosti. Za chvilku za ním došla rozzářená Kikyo. "InuYasho,všude jsem tě hledala." řekla káravým,ale veselým hlasem a políbila ho.
V součastnosti byla Kagome, ta smutná část jejího já, tělo bez duše. Vlastně s duší,se smutnou duší a zlomeným srdcem. Ta bytost jménem Kagome běžela do svého pokoje. Neubránila se slzám smutku a zoufalství. Opravdu se jí ulevilo, ne že by ne, ale připadala si najednou nějak prázdná. Neměla cíl, neměla srdce,n eměla radost a hlavně, nebyla s InuYashou a ostatními přáteli z dávné minulosti, se kterými by zažívala další dobrodružství. Příštích několik dnů chodila jako tělo bez duše s falešným úsměvem. Nikdo nechápal její chování, jedině její matka, která o jejím trápení věděla, ale ani ona nedokázala zpravit zlomené srdce své dcery.
Nelépe na tom byl InuYasha. Nemyslel si, že tolik odchodem Kagome ztratí, nemyslel si, že ztratí radost a to co ho naplňovalo pocitem štěstí a spokojenosti. Podle Kagomina přání, vyřídil její slova Sango, Shippovi a Mirokovi. Byl šťastný,že je s Kikyo - se svou dávnou láskou. Přemýšlel o tom, jestli Kikyo miluje i teď. Jestli to není jen pocit provinění vůči ní a silná vpomínka na to jak ji miloval. Jeho slunce náhle přestalo svítit, ale měl měsíc, po kterém toužil celý čas.
Jednoho dne - večer - si povídal s Kikyo na rozkvetlé louce u vesnice. Povídal si s Kikyo o tom co bylo. Měl ale pocit, že s Kagome to bylo jiné - o budoucnosti, nebo přítomnosti. Skoro se o minulosti nebavili, nebylo proč, život šel dál a otevírali se dalším zážitkům a pocitům. Z Kikyo však měl pocit, že život je minulost a my jejími obětmi, že jsme prožili hrůzu a tak se můsíme před vším chránit - uzavřením do sebe. Toho večera se s Kikyo tak trochu pohádal. Chtěl mluvit o budoucnosti a Kikyo řekla: "Neexistuje budoucnost, ale jen minulost. Budoucností si nejsme jisti, ale minulost známe a víme co se stalo. Víme to přesně a máme to pod kontrolou."
Ten večer se rozhodl se Kagome omluvit a pokusit se jí získat zpátky. I když pochyboval ,že to co udělal mu Kagome kdy odpustí. Neztratil však odvahu se o to, alespoň pokusit. V noci se vydal ke studni let. Váhal, ale jen okamžik, skočil do studny a ocitl se v součastnosti - v Kagomině době. Otevřeným oknem se dostal do jejího pokoje - spala. Sedl si vedle její postele.
Kagome spala,tváří byla otočená k InuYashovi,ale neměla o něm ani tušení. InuYasha váhal jestli ji má probudit. Z jeho myšlenek ho probudilo slovo, které Kagome řekla ze spaní: "InuYasha" a ze spaní se také rozplakala. Inuyasha se cítil provinile a bezradně. Pohladil Kagome po vlasech a myslel si: "Nejlepší bude, když jí nebudu už trápit - snad na mně a všechny mé činy zapomene." a chtěl odejí. Už stál u okna, ale neodpustil si poslední pohled. Kagome se probouzela,když otevřela oči a viděla InuYashu, myslela si, že je to sen.
"InuYasho?"
"Kagome!" Kagome pomalu vstala z postele. "Co tady děláš?" ptala se opatrně. Místo odpovědi si ji InuYasha k sobě přitáhl a objal ji. Kagome byla šťastná, ale nedokázala pochopit, proč tu InuYasha je.
"Netušil jsem co s tebou ztratím a přišel jsem se ti omluvit. Doufám,že mi dokážeš odpustit, ale pochopil bych, že ne."
"InuYasho, tady není co odpouštět. Já jen byla hloupá." řekla sametově Kagome a tekly jí slzy. InuYasha vzal její tvář do dlaní a setřel jí slzy.
"To není pravda, já nevěděl co chci. Teď už mám úplně jasno." A usmál se. Dal jí nesmělý polibek. "Vrátíš se se mnou do minulosti a budeme společnými silami čelit budoucnosti ?"
"Hm" Sedli si a opřeli se o postel. Povídali si,ale Kagome byla hrozně ospalá. Opřela se o InuYashu, ten zčervenal a usnula. Druhý den ráno (byla to sobota) oznámila, že se vrací do minulosti. Měla na tváři upřímný usměv a vyzařovala z ní energie.
Studna let je poslala do minulosti a šli ruku v ruce do vesnice. Kousek od vesnice potkali Kikyo. Ta začala nepříčetně křičet: "Jak jsi mi to mohl udělat InuYasho? Já tě miluji a chci s tebou žít! Ta cuchta o tebe ani nechtěla bojovat. Nemiluje tě InuYasho copak to nevidíš? Ani se za své city nepostaví.",,Já InuYashu miluji a nechci se s tebou hádat Kikyo. Nemám to zapotřebí a je to zbytečné. InuYasha se musí rozhodnout sám." řekla Kagome. InuYasha jí chytil za ruku a zamilovaně se na ní podíval. "To ti nedaruju Kagome!" zakřičela hrozně nahlas Kikyo. Kikyo odešla, ale InuYasha to přešel s úsměvem-měl přeci své sluníčko. Shippo, Miroku, Sango a Kirara se vítali s Kagome a byli rádi, že je zpět.
Nastal chladný večer a InuYasha s Kagome seděli na stromě v lese. "Kagome,jsem rád, že ses vrátila." řekl pomalu InuYasha a prolomil tím ticho. "Jsem ráda,že jsem se mohla vrátit." usmála se upřímě Kagome a zalovila v kapsičce. Něco svírala v dlani a dala to před InuYashu. Otevřela dlaň… "To je pro tebe." Na dlani měla zlaté srdíčko na řetízku.
"Kagome…" Vzal si ho a políbil jí na tvář. Druhý den se rozloučili s Kaede a vesničany a vypravili se na cestu. Šli lesem až došli na mýtinku na kraji srázu. Tam je čekalo nemilé překvapení…"Sesshomaru? Co tady děláš a kde máš toho poskoka?" dořekl ironicky InuYasha.
"Hádej chytrolíne."a podíval se vražedným pohledem na Kagome a vytáhl Tokijin. Sango si připravila bumerang, Miroku větrný tunel, Kagome šípy, InuYasha Tessaigu a postavili se do bojovné pozice.
"Chudáčci! Myslíte si,že mě přemůžete? Polodémon a nějaký lidi. Pche!" InuYasha tiše zavrčel. "Abych nezapoměl,mám vás pozdravovat od Kikyo." Všichni ztuhli. "Ale dost řečí!" vykřikl Sesshomaru a rozmáchl se mečem. InuYasha ho zarazil. "Hlupáku!" vykřikl Sesshomaru a z druhé ruky mu vyšlehly šlahouny. Mířily na Kagome. Naštěstí včas zasáhla Sango a šlahouny zničila. Teď se do Sesshomara pustil InuYasha. Sesshomaru neváhal a pustil na InuYashu jed,který ho omráčil.
"InuYasho!"v ykřikla Kagome a Sesshomaru ledově řekl:,,Neboj,za chvíli se s ním setkáš." Chtěl se rozmáchnout mečem, ale Sango ho srazila. Rozmáchl se tedy po Sango a odhodil jí. ,,Sango!" vykřikli jednohlasně Miroku a Kagome. Sesshomaru se chtěl zase zabývat Kagome, ale tu bránil Miroku. Chtěl ho pohltit Větrným tunelem, ale stačilo jedno seknutí Sesshomarových drápů a Miroku odletěl taky. Kagome ustoupila a v klepajících se rukou držela luk a šíp. Vystřelila šíp, ale Sesshomaru ho chytil a zlomil. V tu chvíli se na scéně objevil Shippo a Kirara. Sesshomaru je smetl jediným seknutím meče. Kagome čekala na nejhorší. Seshomaru se rozmáchl. Vypadalo to, že Kagome je odsouzena k záhubě. Naštěstí se objevil InuYasha a kryl jí. Odlétli o dobých 5 metrů dál. InuYasha se zvedl a zjistil, že Kagome nedýchá.
"Kagome!" vykřikl v sobě.
"Konečně zmizla tam, kam patří. A ty za ní půjdeš taky!" řekl výsměšně Sesshoumaru za InuYashovými zády.
InuYasha se prudce otočil s Tessaigou v rukou. Sesshomaru na něj útočil a nedával mu šanci zaútočit. Jednu ránu InuYasha nevykryl a Sesshomaru ho zbavil Tessaigy. Nejen to, poranil mu i ruku. Sesshomaru mu mířil na srdce. Rozmáchl se a vypadalo to na InuYashův konec. Zničehonic se před InuYashou objevila záhadná bariéra, které útok zničila a popálila Sesshomarovi ruku. Sesshomaru zmizel a InuYasha si všiml jak přívěšek od Kagome září.
"Kagome." díval se na její tělo bez známek života. Šel se podívat po Sango a ostatních. Našel všechny, ale pozdě. Nikdo nejevil známky života. Přenesl je tedy na jedno vyvýšené místo. Ve své náruči pevně svíral Kagome. "Promiň, promiň mi Kagome. Promiň mi,že jsem tě nedokázal ochránit. Kagome…" Přivěšek, který Inuyasha držel v ruce začal svítit.
"InuYasho…" ozval se slabounký hlásek. "Kagome" InuYasha byl velmi překvapený. Kagome ho pohladila po tváři a s vypětím sil ho políbila.
Ve chvilce se přivěšek rozzářil znovu a všichni se začali vracet k životu. Kagome nabrala víc sil a byla schopna sama sedět. Kagome si všimla jeho zranění na ruce, které silně krvácelo.
"InuYasho."
"To je dobrý." řekl a chytl si ránu.
"Ukaž."a odhrnula mu ruku. Dotkla se opatně jeho zranění a to přestávalo krvácet. "Kagome" řekl potichu Miroku. Kagome všechny ošetřila i když jí samotné bylo velice špatně. Nedávala to na sobě znát a když všichni byli v rámci možností fit, řekla: "Tak můžeme vyrazit."
"A co ty Kagome?" ptala se starostlivě Sango.
"Já jsem v pořádku." lhala.
Šli po lesní cestě až došli k nějaké vesnici. "My se tam jdeme podívat. Vy dva tu zůstaňte." řekla Sango a ukázala na Kagome a InuYashu.
"Dobře." Kagome s InuYashou tedy osaměli. Kagome byla velmi slabá a vyčerpaná. InuYasha to na ní poznal. Opírala si kolo o strom, když v tom se jí udělalo hrozně zle. Padala k zemi, ale InuYasha jí včas chytil.
"Kagome!" Pomalu otevřela oči.
"InuYasho?" Ostatní se rozeběhli jakmile uviděli co se stalo.
"Kagome!" začal brečet Shippo.
"Nebreč,je jen vyčerpaná." uklidnil ho Miroku. Kagome se pomalu udělalo dobře. InuYasha vytáhl přívešek a řekl Kagome:
"Ještě jsem ti za to nepoděkoval."
"Proč?"
"Zachránilo mi to život."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama